První část se zabývá vynálezem letadla a pokusy s létacími stroji na území Rakouska-Uherska.
Druhá část seznamuje s Čechy, kteří v rámci rakousko-uherské armády složili pilotní zkoušky a účastnili se válečných operací.
Třetí část představuje české a slovenské vojáky, kteří vstoupili do legií ve Francii a v Rusku a jako letci bojovali za samostatnost Československa.
Čtvrtá část se zabývá životem a tragickou smrtí generála Milana Rastislava Štefánika.
Pátá část se zabývá zrodem československého letectva po založení republiky v roce 1918.
Šestá část ukazuje rozvoj československého vojenského letectva a budování jeho organizace ve 20. letech minulého století.
Sedmá část se zabývá československým vojenským letectvem na přelomu 20. a 30. let (letouny, osobnosti, organizace) 20. století.
Osmá část ukazuje první mezinárodní úspěchy československých pilotů a leteckého průmyslu.
Devátá část přibližuje život a úspěchy Františka Nováka, přezdívaného „Československý král vzduchu“, nejvýraznější osobnosti našeho letectví v době mezi světovými válkami.
V desáté části vzpomíná Anna Nováková, manželka „československého krále vzduchu“, na svého muže, jeho letecké úspěchy a odchod do emigrace.
11. díl představuje Masarykovu leteckou ligu, nejmasovější leteckou organizaci 1. republiky, která sdružovala zájemce o letectví a podílela se na všech významných leteckých podnicích předválečného Československa.
12. část se věnuje historii prvního pražského letiště ve Kbelích (a jeho leteckých posádek) až do současnosti, kdy se stalo sídlem leteckého muzea Historického ústavu armády ČR.
13. část se zabývá počátky čs. leteckého průmyslu a historií významného leteckého závodu Letov. Představuje jeho přední konstruktéry a nejdůležitější stroje.
14. část se zabývá historií továren Aero a Avia, představuje přední konstruktéry a podává přehled jejich nejúspěšnějších letounů.
15. část se zabývá historií našich bezmotorových letadel a představuje nejúspěšnější typy, vyráběné československými podniky.
16. část se zabývá historií československých vrtulníků od prvních pokusů až po zrušení jejich výroby v roce 1967, včetně zahraničních strojů, které u nás létaly a létají.
17. část se věnuje životu plukovníka Josefa Hamšíka, výrazné osobnosti československého letectva v době 1. republiky. Josef Hamšík po okupaci ČSR v roce 1939 pomáhal pilotům do emigrace. Byl však prozrazen, zatčen a v roce 1943 v Německu popraven.
18. část je věnována nejúspěšnějšímu stíhači v bitvě o Británii – Josefu Františkovi.
19. část se zabývá vznikem a bojovými úspěchy čs. stíhacích perutí (310., 312. a 313.) v době 2. světové války ve Velké Británii.
20. část tvoří dramatické vyprávění generála Aloise Šišky, jednoho z našich letců, kteří bojovali ve Velké Británii, o sestřelení jeho bombardéru a pádu do Severního moře na konci roku 1941.
21. část tvoří dramatické vyprávění generála Aloise Šišky o utrpení sestřelených letců ve vlnách Severního moře, zajetí nepřítelem a o době prožité v nacistických věznicích.
22. část je věnována osudu stíhače Josefa Koukala, sestřeleného v bitvě o Británii. Těžce zraněný a popálený letec se po uzdravení znovu zapojil do boje v 312. čs. stíhací peruti.
23. část je věnována pilotu Karlu Mrázkovi, který se jako příslušník RAF stal velitelem 313. čs. stíhací perutě a posléze velitelem „wingu“ – všech československých stíhacích perutí ve Velké Británii.
24. část se zabývá vznikem a bojovými úspěchy 311. čs. bombardovací perutě za 2. světové války ve Velké Británii.
25. část je portrétem stíhače generála Františka Fajtla, který v době druhé světové války bojoval s československými letci ve Velké Británii a později v Sovětském svazu a na Slovensku.
26. část je věnována československým letcům v SSSR a jejich účasti ve Slovenském národním povstání.
27. část se zabývá historií čs. letecké jednotky v SSSR a podílem této jednotky na osvobozování ČSR po boku Rudé armády.
28. část je věnována historii naší letecké dopravy od jejího vzniku počátkem dvacátých let minulého století do současnosti. V pořadu jsou zachyceny proměny leteckých společností a budování letišť v Praze-Kbelích a v Praze-Ruzyni.
29. část je věnována výrobě letadel v čs. továrnách v průběhu existence našeho letectví od řemeslného zpracování až po současné náročné technologie.
30. část sleduje nejvýznamnější letecké dny a podívané pro širokou veřejnost od dvacátých let minulého století po současnost za účasti našich předních pilotů v motorových i bezmotorových letadlech.
