Atmosféra je tenká vrstva, která obaluje některé planety. Moc často se o ni nemluví, ale bez ní by neexistoval život a celý svět by vypadal úplně jinak. Atmosféra je rozhodující v otázce objevování a prozkoumávání vesmíru. S ní je planeta zajímavá, bez ní nudná. Samozřejmě, velcí plynoví obři mají více než jen tenkou atmosférickou vrstvu. Na Jupiteru jsou velmi často bouřky, které trvají často po celé generace. Ale nejen planety mají vlastní atmosféru: Titan, měsíc Saturnu, který obklopuje vrstva mraků, je nyní nejzáhadnějším a nejzajímavějším tělesem sluneční soustavy, má atmosféru s převažujícím dusíkem (ano, jako na Zemi) a s řadou organických chemických látek (opět stejně jako na Zemi). Co se na něm děje?
Eine dünne Gashülle ermöglicht auf der Erde das notwendige Zusammenspiel des Klimas. Mit der russischen Raumsonde "Venera 4" gelang es, durch die sechzehn Kilometer dicke Wolkendecke der Venus zu brechen. Säurehaltige Wolken, metallischer Schnee, Temperaturen bis zu 460 Grad Celsius und ein immenser Treibhauseffekte lassen auf der Venus kein Leben zu. Auch die Atmosphäre des größten Planeten unseres Sonnensystems, des Gasriesen Jupiter, wäre für den Menschen tödlich.
Atmospheres make weather. This can result in alien weather reports that seem as if they're right our of a science program: torrential sulphuric rain and metallic snow on Venus, global dust storms raging across Mars and centuries-long, Earth-sized cyclones circling Jupiter. It's an eye-opening exploration of other worldly weather that reveals the surprising variety and force of atmospheric activity throughout the solar system.
Solsystemet vårt kan oppvise en utrolig mengde forskjellige værtyper.
Venus' varme, tette atmosfære inneholder skyer av svovelsyre, og nedbøren faller som svovelsyreregn og metallisk snø. Mars har en tynn atmosfære, og planetens overflate herjes av fryktelige stormer. De gigantiske planeten i solsystemet vårt har meget tette atmosfærer.
