V prvním díle vstupuje za městečkem Hluboká řeka do kamenitého kaňonu, který opouští až těsně před Prahou. Protéká zde málo známou krajinou starých obor, mohylových polí a pravěkých hradišť. Syrovost tohoto chudého kraje je však projasněna pohádkovou architekturou selského baroka. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Na soutoku Vltavy a Malše na staré cestě na jih k Dunaji a na sever do Saska vzniklo město dvou světů – šumavských vorařů a lodníků i jihočeských zemědělců. Vytvořilo pozoruhodnou kulturu, která je díky blízkosti Podunají, odkud sem přicházela sůl i umělci krásného slohu, odlišná nejenom od Prahy, ale také od zbytku Čech. Budějovice jsou hlavním městem „Jihočeského království“. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Duše jižních Čech vznikla spojením protikladů – tvrdých venkovských palic, které si můžeme představit jako palcát v ruce Jana Žižky, ale i líbeznosti jihočeských madon a mírné zadumanosti místních písní. Jihočeská duše je tak bohatá, protože se pohybuje mezi extrémem násilí i extrémem svatosti, zatímco na většině Čech bez větších vznětů jen tak osciluje kolem středu, kolem normálního života. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Blata jsou rovinaté části jižních Čech, kde nepropustné jílovité podloží dalo vzniknout močálovité krajině, která musela být kousek po kousku vyrvána zdejší krajině. Tvrdá práce a vrozená jihočeská zadumanost zde dala vzniknout pozoruhodné lidové kultuře selského baroka. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Písek je šťastné město, které leží pod horami, možná jenom kopci, kdysi plnými zlata a drahokamů. Na vrcholu Mehelníku v Píseckých horách nalézáme pravěkou skalní svatyni, ale místa, kde byla již dávných dob vzdávána úcta světu, který nás přesahuje, objevíme pomalu v každé druhé vsi. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
České Budějovice bývaly a to nejméně jedno století kupodivu i významným hornickým městem. V délce necelých dvaceti kilometrů se táhne pruh stříbronosných výskytů a ložisek, který začíná severně od přemyslovských Doudleb, přes poutní místo na Dobré Vodě se táhne k Rudolfovu, odtud do kdysi pověstných lázní na Libníči a končí pod posvátným, mohylami pokrytým vrchem Vávra nad Jelmem. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu
Tento díl nás zavede do krajiny kaplí, hradů, hradišť a lesních samot. Ukáže nám drobná kouzla a zákoutí ležící na rozhraní jižních a středních Čech, míst odkud svoji inspiraci čerpal Mikoláš Aleš a další tvůrci české národní identity konce 19. století. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Významná obchodní cesta od Lince a z Podunají vedla již od pravěku, kdy se po ní dopravovala alpská měď a sůl, kolem Ševětína na Bukovsko a dál pod Blaníkem na Kouřimsko. Kromě archeologických památek po sobě zanechala i jedinečný soubor tak kvalitních fresek, jaké bychom i v Praze hledali jen stěží. Odskočíme si odtud i do Bošilce, v jehož kostele velryba spolkla proroka Jonáše. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Nad soutokem Vltavy a Sázavy stávalo město, jehož náměstí bylo tak velké jako v Českých Budějovicích. Město Sekanka nad svatým ostrovem, kde byl založen jeden z prvních českých klášterů, však zaniklo dřív, než si stačilo postavit kamenné hradby. Těžba zlata brzy skončila, klášter zničili husité a krajinu si opět vzal les. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Čechy jsou sice krásné, ale skoro všechno je v nich nějak malé. Jednou z výjimek jsou Svatojanské proudy, tak velkolepé a krásné jako údolí Rýna, které kdysi musel navštívit každý evropský cestovatel. Nedivíme se, že tento kus krajiny dal vzniknout nejenom Smetanově Vltavě, ale i trampské písni z pověstné osady na Ztracence. V cyklu byly použity mapy vytvořené na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.